Můj den

Ahoj rozhodl jsem se, že abych furt nepsal o výletech, tak taky napíšu o tom jak probíhá můj normální den. Tak začne ráno, vstanu a většinou se jdu napít, nebo když hodně musím tak se jdu vyčurat na plínku. Nebo na nohu stolu. Pak zazvoní taková hrozná věc jménem mobil. Pak vstane páníček a panička a dělají sobě a mně snídani. Pak se vetšinou oba oblékají a to je pro mě signál, že můžu něco sežrat nebo ukrást ponožku a tak. A pak si čistí zuby a já většinou v tuhle chvíli snídám. Pak se jdeme obouvat a páníček, nevím jestli je to nějaký zvyk nebo co, vždycky pro něco běží nebo něco píše, zkrátka zdržuje.

Pak jdeme na takové místo, myslím, že se tomu říká škola a tam je strašně moc lidí podobných páníčkovi. Pak se rozloučíme s páníčkem a já jsem trochu smutný, ale je to pro mě i signál že teď jdeme s paničkou do lesa. Potom jdeme po takové cestě, kde ještě furt chodí hodně lidí, ale už je to lepší. Já bych si rád ke všem čuchnul a olízal jim uši, ale panička mi to nedovolí, nevím proč. Pak zahneme k lesu, kde už skoro nikdo není. A pak mě panička pustí z voditka a to je pro mě ta nejlepší část vycházky. Potom různě čuchám, běhám, skáču, lítám a znovu čuchám a běhám a tak to chodí neustále, než zase z lesa vyjdeme. Pak jdeme zase zpátky okole té školy nebo jak se tomu říká. No a pak přijdeme domů panička se se mnou rozloučí a jde do nějaké práce nebo tak.

A pak spím a spím a spím a spím a pak přijde páníček a já ho vždycky překvapím u dveří, takže ho úplně povalím a pak mi stačí na něj jen vyskočit a lízat. No pak mě páníček vezme ven na procházku okolo hřiště. Potom mi dá granulky a jde si psát něco jako úkoly. No a pak jde většinou na fotbal. A já zase spím a spím a spím no a potom samozřejmě přijde panička, kterou také překvapím u dveří, ale ta se nesvalí, přeci jenom tak silný ještě nejsem. No a pak přijde páníček, ale ten už je na mně připravený, takže taky nespadne. Pak si oba dělají večeři, já samozřejmě loudím, ne u paničky, ta mi nic nedá, ale zjistil jsem, že páníček ten spíš podlehne mým smutným očkům. Pak dají mně večeři a pak si buď čteme nebo se koukáme na film, no a pak jdeme spát.   A tak to chodí neustále, loni letos a tak dále.